Pervitin

Mandatorní, tedy nutný kluk
Vírem peří nutně líbá širý nutný Svět
Kdo je kluk, je nutně něčí vnuk
Co ho v peří nutně líbá širý nutný děd
Kluk se sžírá
Sžírá od plic
Sžírá od plic
Snívá od plic, spí vedle nás

Stigmata rozeseta po bílém předloktí
Neuměli se trefit, Ha Nocri, co?
No jo, božích synů tu máme plnou prdel
…nejen tebe…
Mlátíte kolem sebe ručíčkama, nožíčkama, očíčkama…
…těžko vás všechny ukřižovat…
…necháme to na vás…
Až tam na tu bílou stráň
Kde se pro nic za nic strádá
Až tam na tu bílou stráň
Polehounku chvátá

Až tam za tu bílou stráň
Polehounku chvátá
(ale každý tvůj nádech je i náš)


Návod k použití:
Narození a úzkost z konce.
Chceme radost, sáhneme po čemkoliv, aby byla.
To cokoliv zhusta radost pokroutí, změní v opak.
Ubližujeme milovaným i sobě, jsme prázdní, tudíž nebezpeční.
Jak je potom úlevné to skončit, že?