Dřevěná botička

Tady máš, synečku, dřevěnou botičku,
na tomhle špalíčku uzle si važ.
Stál víc než stovečku, aby ses, miláčku,
naučil mašličku. Toho si važ.

Až ti dá na lžičku život svou kapičku,
nebude kde kňourat, kde žalovat,
ty budeš, hošíčku, pevnou mít nožičku
a budeš s pokorou na zemi stát.

Provlíkni tkaničku, pěkně pomaličku
na botce dřevěné v mašlích se tuž.
Jednou tu mašličku budeš mít v malíčku
a bude z mámina mazánka muž.

Až si dá hubičku s jiným při měsíčku,
pár drobných střevíčků, co zlákal had,
že by tě snad našli po čuchu na mašli,
to se ti pak jen tak nemůže stát.

Ta-ti-to-to-ty-tu-to-NE!
Škrtím býka.
Tak škrtím býka.
Já škrtím býka.